Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Energetické výnosy z jednoho hektaru půdy v Jihomoravském kraji
Plášek, Tomáš ; Bayer, Robert (oponent) ; Jandová, Kristýna (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výrobou elektrické energie v bioplynových stanicích, v tepelných elektrárnách spalováním biomasy a v solárních elektrárnách a porovnává ji s výrobou energie v palivových článcích a se ziskem energie z biopaliv, kterými jsou bionafta a bioethanol. Porovnává energetické výnosy různých způsobů výroby energie a hodnotí jejich výhody a nevýhody. Srovnává energetický obsah těchto paliv pomocí dojezdu modelových vozidel.
Portlandský cement pro silniční stavby
Vlachovský, David ; Gemrich, Jan (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vhodnosti různých komerčních cementů pro výrobu betonů silničních staveb. Ve spolupráci s cementárnou Horné Srnie byl namíchán dříve vyráběný silniční cement dle jejich receptury. V této práci jsou posuzovány vlastnosti cementů, a to pevnost, průběh tuhnutí, objemové stálosti a vývin hydratačního tepla. Dále byl sledován průběh hydratačních procesů RTG-difrakční a termickou analýzou.
Vliv inertních plynů na charakteristické parametry spalování
Hudák, Igor ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Odstrčil, Miloslav (oponent) ; Hájek, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá výzkumem vlivu inertních plynů obsažených v alternativních plynných palivech na parametry spalovacího procesu. Mezi tato paliva patří například generátorový plyn, koksárenský plyn anebo bioplyn. Jejich energetický potenciál zůstával dlouhou dobu nevyužit, protože se z části jednalo o odpadní plyny. V porovnání s ušlechtilým palivem jako je zemní plyn se tyto plyny vyznačují rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, zejména nižší výhřevností. Na základě podmínek, které panovaly při jejich vzniku, se jejich složení může v průběhu produkce měnit. Nižší výhřevnost je dána především přítomností inertních plynů, které se přímo nezúčastňují spalování, a teplo spíše odebírají. Za určitých podmínek je tento typ paliva možné spalovat na standardních typech hořáků, ale i tak jejich provoz nemusí být zdaleka bezproblémový. Pro dosažení požadovaného výkonu jako s ušlechtilými palivy je nutné hořákem protlačit mnohem větší množství nízko-výhřevného paliva, což geometrie hořáku nemusí umožnit. Po nezbytném teoretickém úvodu, kde je zhodnocena současná situace v oblasti výzkumu plynných nízko-výhřevných paliv a přidávání inertních plynů do ušlechtilého paliva se práce věnuje problematice tvorby emisí oxidu dusíku (NOx) a shrnuje technologické postupy aplikovatelné na procesních hořácích pro potlačení jejich tvorby. Dále jsou kategorizována paliva z různých alternativních zdrojů, včetně popisu jejich složení a jejich vlastností. V souvislosti s těmito palivy byla vytvořena simulace spalování v bilančním software a byl proveden výpočet fyzikálně-chemických vlastností. Součástí práce je návrh a konstrukce dvou zařízení. Jedním z nich je experimentální směšovací stanice pro přípravu nízko-výhřevných paliv umožňující připravit palivo ze 4 různých plynů. Druhým produktem je hořák na nízko-výhřevná paliva. Nedílnou součástí práce je popis přípravy a vyhodnocení experimentálního měření. V průběhu experimentu byly do zemního plynu postupně přimíchány oxid uhličitý a dusík. Tyto plyny dokázaly snížit výhřevnost paliva až na hodnotu 10,7 MJ/mN3. Postupně byl vyhodnocen vliv inertních plynů na emise NOx, stabilitu a charakteristické vlastnosti plamene, teplotu spalin, teploty v plamenu v horizontální rovině spalovací komory a v neposlední řadě také na tepelné toky do stěny spalovací komory a termickou účinnost. Všechny zmíněné parametry byly postupně vyhodnoceny na třech typech hořáků: hořák se stupňovitým přívodem paliva, hořák se stupňovitým přívodem spalovacího vzduchu a speciálně navržený hořák na nízko-výhřevná paliva. Obecný trend byl takový, že po přidání inertního plynu do paliva dochází ke snížení teplot v plamenu a v důsledku toho i ke snížení koncentrace emisí NOx ve spalinách. Největšího snížení NOx bylo dosaženo po přidání oxidu uhličitého, přidávání dusíku mělo efekt méně výrazný. Ve velké míře však také záleží na konstrukci hořáku. Ve většině případů došlo po přidání inertního plynu do paliva ke zkrácení plamene, s čímž korespondovaly také zjištěné hodnoty tepelných toků, kdy více tepla z horkých spalin bylo do stěn komory přeneseno blíže k hořáku.
Plynná paliva pro zážehové motory
Přibyl, Zdeněk ; Czakó, Alexander (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
V bakalářské práci je zhotoven přehled alternativních plynných paliv pro zážehové spalovací motory. U těchto paliv jsou uvedené jejich vlastnosti a výroba, nejdůležitější komponenty vozidel, infrastruktura čerpacích stanic. U jednotlivých paliv jsou zhodnoceny jejich vlastnosti a parametry. U CNG je provedeno srovnání s naftou. V závěru této bakalářské práce je naznačeno využití plynných paliv v budoucnu
Energetické výnosy z jednoho hektaru půdy v Jihomoravském kraji
Plášek, Tomáš ; Bayer, Robert (oponent) ; Jandová, Kristýna (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou provozu fotovoltaických elektráren a výroby elektrické energie z biopaliv. Porovnává energetické výnosy různých ekologických biopaliv s výnosy energie ze solárních panelů. Hodnotí spotřebu těchto paliv a jejich účinnost při pohonu automobilů se spalovacím motorem oproti elektrickému automobilu.
Vlastnosti agropelet
Němeček, David ; Špiláček, Michal (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku spalování agropelet a s tím související výhody a nevýhody jejich použití ve spalovacích zařízeních. V práci je nejprve rozdělena biomasa, přičemž se zaměřuje hlavně na rostlinnou biomasu a představuje některé její používané druhy, které se využívají k výrobě paliv. V další části se řeší problematika výroby pelet, jaké jsou výhody a nevýhody a případné rady pro kvalitnější pelety. Ve finální teoretické části se řeší přímo spalování tohoto paliva. Jedná se o vlastnosti pelet při spalování, jaké při spalování nastávají problémy, práce také pojednává o emisích vznikajících při spalování agropelet. V poslední části se práce zabývá experimentálním zjišťováním vlastností agropelet a rostlinných paliv jako takových a následným porovnáním se dřevní biomasou a tabulkovými hodnotami.
Agropelety pro domovní kotle
Čaňo, Lubomír ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi agropelet a jejich spalováním v domovních spalovacích zařízeních. V úvodu první části práce je nejprve popsáno, co jsou to agropelety a jak se vyrábí. Následuje charakteristika agropelet jako paliva a srovnání s ostatními tuhými palivy. Závěr první části je věnován samotnému spalování a tvorbě emisí v jeho průběhu. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na praktické ověření vlastností vybraných agropelet jako paliva. Obsahuje také experimentálně naměřené hodnoty emisí při jejich spalování.
Rostlinné oleje jako alternativní palivo v dopravě
Ježek, Přemysl ; Svída, David (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Práce se věnuje jednomu z možných řešení otázky snížení ekologické zátěže životního prostředí - využití rostlinných olejů jako paliva vznětových motorů. Práce si klade si za cíl vysvětlit všechny podstatné pojmy této problematiky a uvést skutečnosti spojené s využíváním rostlinného oleje v praxi. Na základě takto získaných informací se pokusit odhadnout perspektivu tohoto alternativního paliva v budoucnosti.
New trends in the development of jet engines
Chabada, Martin ; Klimeš, Lubomír (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
The thesis is divided into two parts. The first part deals with the historical development and the primary division of jet engines followed by their construction and thermodynamics. The second part mainly focuses on new trends in the development, the 3D printing and alternative fuels used in the aviation industry.
Dvoupalivové systémy dieselových motorů
Malinský, Marek ; Svída, David (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Cílem práce je vyzvednutí významu dvoupalivových systémů vznětových motorů a alternativních paliv. Porovnání biopaliv a jejich vliv na výkon motoru a ekologickou zátěž. Zejména vyzvedává užití bionafty jako alternativního paliva pro vznětové motory. Výhody a nevýhody biopaliv, nejčastější poruchy a jejich důsledky. Vývojové trendy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.